Make (dříve Integromat)

Make je cloudová platforma pro automatizaci práce mezi aplikacemi. Vznikla v Praze v roce 2013 jako projekt české firmy Cloud Service, v říjnu 2015 dostala jméno Integromat a v květnu 2016 byla spuštěna pod touto značkou. Podle české Wikipedie ji v únoru 2022 koupila německá společnost Celonis a služba se přejmenovala na Make. Vývojové centrum zůstalo v Praze. Oficiální web uvádí, že firma vznikla v roce 2015 a že Make používá přes 400 000 organizací ve více než 200 zemích. Tyto údaje pocházejí od výrobce, nezávisle jsme je neověřovali.

Princip je jednoduchý. V editoru skládáte takzvaný scénář: začnete spouštěčem (třeba nový e-mail, odeslaný formulář nebo řádek v tabulce) a za něj řadíte další kroky, kterým se říká moduly. Každý modul představuje jednu akci v nějaké aplikaci, například uložení záznamu do CRM nebo odeslání zprávy do Slacku. Kroky se propojují graficky a data z jednoho kroku se předávají dalšímu. Scénář pak běží automaticky podle plánu nebo na událost.

Oficiální web uvádí přes 3 000 předpřipravených aplikací, včetně OpenAI, HubSpotu, Salesforce, Slacku nebo monday.com, a více než 400 integrací zaměřených na AI. Recenze se v počtu liší: česká recenze z července 2024 mluví o více než 1 800 aplikacích, srovnávací články uvádějí 1 500 a víc. Číslo se tedy v čase mění a přesný aktuální počet je lepší zkontrolovat přímo v katalogu aplikací.

Co Make umí nad rámec prostého řetězení kroků: větvení scénáře podle podmínek, filtry, práci s opakujícími se položkami a ošetření chyb. Recenze právě tuto schopnost zmiňují jako rozdíl oproti lineárním nástrojům. Pro AI nabízí napojení na externí modely, jako jsou OpenAI, Claude nebo Gemini, a také vlastní AI agenty, Make Grid pro správu automatizací, asistenta Maia, který scénář sestaví z konverzace, a MCP server pro propojení AI s firemními akcemi. Scénář lze tedy stavět přetahováním, textovým zadáním nebo kódem.

Praktický příklad: přijde poptávka z webového formuláře, modul ji předá AI modelu k roztřídění, výsledek se uloží do tabulky nebo CRM a zákazníkovi odejde potvrzení. Tento typ scénáře odpovídá tomu, co výrobce i recenze popisují jako typické použití. Zda zrovna váš případ půjde postavit bez zásahu do detailů, záleží na aplikacích, které používáte.

Cena se odvíjí od kreditů. Kredity nahradily dřívější pojem operace; podle nápovědy se u většině aplikací počítá 1 operace jako 1 kredit. U AI funkcí a dalších modulů se spotřeba může lišet podle tokenů, velikosti souboru nebo času zpracování. Pokud k Make připojíte vlastní účet u OpenAI, Claude nebo Gemini, platíte navíc poskytovateli za tokeny. Pro začátečníka je tedy důležité hlídat, kolik kreditů scénář spotřebuje, hlavně když běží často.

Kde to drhne: recenze zmiňují převahu anglické dokumentace, omezenou podporu na nižších tarifech (živý chat je podle recenze pouze na Enterprise) a menší počet integrací než u Zapieru. Make také není nejjednodušší nástroj pro úplné nováčky, protože práce s daty, filtry a větvením vyžaduje čas na zvyknutí; to je náš závěr z popisu funkcí, ne ověřená zkušenost. Rozhraní je k dispozici i česky, ale nápověda a komunitní návody jsou většinou anglicky. Spoléhat na to, že AI moduly budou odpovídat česky, můžete jen do té míry, jak to umí zvolený AI model; to záleží na něm, ne na Make.

Kvůli ochraně dat výrobce uvádí shodu s GDPR, SOC 2 Type II a SOC 3, šifrování a jednotné přihlášení (SSO). Kde přesně se vaše data ukládají a jak nastavit evropskou zónu, jsme se z nalezených zdrojů nedozvěděli, takže to před nasazením s citlivými daty ověřte v nápovědě nebo smluvních podmínkách. Tento popis vychází z oficiálních materiálů a recenzí; nástroj jsme sami nevyzkoušeli.